Povodně v hlavním městě krutě postihly také kulturní instituce. O tom, jak se na novou sezonu podařilo připravit zasažená divadla, galerie a muzea, hovoří radní RNDr. Igor Němec, v jehož kompetenci je rovněž i pražská kultura.
Začíná divadelní sezona. Jaká je situace v těch divadlech, která byla povodněmi postižena?
Z divadel, které zřizuje hlavní město Praha, jich bylo zasaženo povodní šest. Zahájit minulou sezonu se přesto podařilo Divadlu Na zábradlí. Ohrožen nebyl ani harmonogram rekonstrukce Švandova divadla na Smíchově. Tady ale škody nebyly tak velkého rozsahu. Horší situace byla u dalších, která byla zcela zatopena. Divadlo pod Palmovkou se otevřelo pro veřejnost letos v březnu, nyní tam pokračují stavební práce v zázemí. Finišuje se v Divadle Archa Praha a v Divadle v Dlouhé. První představení zde diváci uvidí v říjnu a myslím, že budou překvapeni nejen novým interiérem, ale i technologickým vybavením. Posledním z této šestice je Hudební divadlo v Karlíně, kde připravujeme celkovou rekonstrukci, která dosáhne výše 670 milionů korun. Rada hl. m. Prahy již projednala výsledky soutěže na zajištění inženýrské činnosti a na zhotovitele projektové dokumentace. Doufám, že se všechny termíny podaří dodržet a milovníci operety a muzikálu najdou svůj oblíbený žánr a soubor zpátky na domovské scéně v Karlíně už na podzim roku 2005. Do té doby bude divadlo hostovat v Kongresovém centru Praha.
S čím se pražská kultura musí ještě po povodni vyrovnávat? Nenarušily peníze, které Praha do odstranění následků povodní investovala, financování kultury ve městě?
Povodeň ničila nejen divadla, ale i další naše kulturní instituce. Ne vše se podaří vyřešit už letos. V dalších letech bude Galerie hlavního města Prahy pokračovat v opravách Trojského zámku a restaurování plastik, Městská knihovna v Praze v restaurování poškozených vzácných tisků, které byly v pobočce na Ortenově náměstí. Celkové náklady na odstranění následků této živelné pohromy v našich institucích dosáhnou bez plánované rekonstrukce Hudebního divadla v Karlíně téměř 400 milionů korun, přičemž rozpočet pro kapitolu kultura, ale i dalších kapitol městského rozpočtu, byl na letošní rok výrazně nižší. Důvodem je potřeba finančních prostředků na celkovou obnovu města po povodni. Přesto jsme již v lednu udělili i mimořádné granty v celkové výši téměř 6 milionů korun na technické a materiální vybavení městem nezřizovaných kulturních institucí, které byly zaplaveny a musely přerušit svou činnost. Díky těmto dotacím tak mohl být poměrně rychle obnoven provoz například v Roxy, Damúze či v divadle Říše loutek a v činnosti mohl pokračovat Semafor, Muzeum a archiv populární hudby, Pražský dům fotografie, ale i mnozí další. I když prioritou letošního roku je i v kultuře co nejrychlejší odstranění následků povodně, Praha nezůstala nic dlužná své pověsti významného kulturního centra a nabídka ochuzená nebyla.
Je ale také pravda, že jsme nemohli zahájit některé rozvojové projekty například v grantovém systému a museli jsme prozatím větší plánované investice odložit. Co považujete za dobré a úspěšné?
Úspěchem je, že jsme poměrně rychle zprovoznili zatopené objekty, k nimž například patří hlavní budova Městské knihovny v Praze, výstavní prostory Galerie hl. m. Prahy v Domě U Zvonu a v Domě U Prstenu, Kostel Šimona a Judy, kde pořádá koncerty Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a další, o kterých jsem již hovořil. Jediným pro veřejnost uzavřeným objektem zůstává Hudební divadlo v Karlíně. Podařilo se nám také dokončit rekonstrukci Švandova divadla na Smíchově a staré celnice na Výtoni. Tu spravuje Muzeum hl. m. Prahy a je zde od června stálá expozice k historii Podskalí a voroplavbě na Vltavě. Rád bych také ocenil práci ředitelů a zaměstnanců v našich institucích. To, s jakým nasazením řešili problémy, které velká voda přinesla, je až obdivuhodné. Projevila se obrovská solidarita například mezi divadly, která nabídla zaplaveným okamžitě své prostory, ale i jinde. A také bych rád poděkoval všem, kteří přispěli na povodňová konta, protože i díky těmto penězům mohly opravy pokračovat rychle.
Jsou nějaké nové projekty – účast Prahy na mezinárodních akcích – zahraniční kultura v Praze?
Většina festivalů, které spolupořádáme a které se konají v průběhu celého roku, je s mezinárodní účastí – Pražské jaro, Pražský podzim, Agharta Prague Jazz Festival, Tanec Praha, Khamoro, Akropolis pro všechny barvy a desítky dalších. Na jaře jsme prezentovali naši kulturu na Dnech Prahy v Rize. Úspěšné jsou v zahraničí i naše příspěvkové organizace – tradičně Symfonický orchestr a Divadlo Spejbla a Hurvínka. Nyní se z turné v Korejské republice vrátilo divadlo Minor. Jsem moc rád, že se produkce tohoto loutkového divadla pro děti setkala s tak příznivým ohlasemi v zemi, která je pro nás dost vzdálená.
Na co byste pozval Pražany či návštěvníky hlavního města?
Z nejbližších kulturních událostí například na Svatováclavské slavnosti a Pražský podzim nebo na divadelní festival …příští vlna/next wave…, jenž bude zakončen ve Švandově divadle čechovovskou trilogií Vladimíra Morávka, kterou uvede Klicperovo divadlo z Hradce Králové poprvé v Praze. Už jen do konce září bude v prostorách Galerie hl. Prahy v Městské knihovně velmi zajímavá výstava Německé fotografie 20. století. A samozřejmě také na Výtoň a do divadel, která se po povodních vracejí na svou domovskou scénu.
září 2003, Ivana Strnadová, rozhovor pro Pražské listy