Co nás spojuje

Ten den, 28. říjen, má bohatou paměť. Toho dne v roce 1918 vznikla Československá republika. Můj dědeček Matěj Němec jej prožil v Rusku. Odešel tam z Rakousko-Uherska v roce 1910 jako cvičitel Sokola, vrátil se jako legionář v roce 1920 už do Československa. Vyprávěl mi pak často, jak významná a důležitá změna to pro něj a pro český lid byla. Co kvůli vzniku samostatného státu prožil a obětoval a proč se stal v mladé československé armádě důstojníkem. Službu skončil v hodnosti brigádního generála. Můj táta v mládí slavil 28. říjen v dobách nacistické okupace tajně. Bez dědečka, který byl v…

Číst dál

Pocta Antonínu Dvořákovi

Není mnoho jmen v české historii, u kterých se jaksi samovolně spojí jméno oné osoby s pojmem geniální. Antonín Dvořák je genius, jeho hudba je geniální a stala se majetkem nejen tohoto nepočetného národa, ale celého světa. Jeho genius prostoupil generacemi českého národa – zde bych rád připomenul nejen jeho slavné žáky – Suka, Nedbala, Nováka – ale i jeho potomky, z nichž rodový odkaz ztělesňuje vnuk, houslový virtuos Josef Suk, ale i talent zcela jiného druhu; málokdo ví, že další vnuk, syn jeho dcery Anny, byl slavný fotbalista Slavie. Jeho rozpínavý duch se však nezastavil pouze u národa vlastního,…

Číst dál

Otvíráme okna

Dobrý den, vážení návštěvníci, vítám Vás na svých webových stránkách, které právě nově otevírám. A přiznám se, že je to trochu zvláštní pocit, vystavit se na webu, protože to opravdu není zcela rutinní zážitek psát sám o sobě a za sebe, a dokonce ještě vystavit svou podobiznu, tu vnější i tu vnitřní, na síti. Zkušení internetoví brouzdálci správně namítnou, že je to věcí zvyku. Souhlasím. Lidé si zvykli informace vyhledávat a vyžadovat a zvykli si také diskutovat. Patřím mezi volené zástupce občanů a mojí prvořadou povinností tedy je poskytovat informace. Ale jsem také celkem normální člověk, který rád naslouchá příběhům…

Číst dál