Chráníme skutečně osobní údaje?

Když ráno opouštíme svůj domov, většina z nás má u sebe přinejmenším osobní doklady, mobilní telefon, možná platební kartu, diář a podobné nezbytnosti. Ztráta či odcizení těchto věcí pro nás může vedle finančního dopadu znamenat i případné narušení soukromí a především možnost zneužití osobních údajů. Dnes již bývalý předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt se obává toho, že by k těmto nezbytnostem mohly přibýt i zdravotní knížky a k tomu papírové. „Papírové médium jako nosič osobních údajů je totiž nebezpečné vždy“, varuje v článku Zdravotní knížka je špatný nápad uveřejněném nedávno v deníku Právo. Nechci polemizovat, zda zdravotní…

Číst dál

Jak se žilo pražské kultuře

Grantový systém byl poprvé využit v roce 1995. Granty umožňovaly přidělit finanční podporu subjektům nezřizovaným městem ani státem na jejich průběžnou uměleckou činnost. V roce 1996 Praha uzavřela 139 grantových smluv, loni to byl už téměř dvojnásobek. K tomu ještě běží systém spolupořadatelství (loni 81 smlouva) a celková suma peněz takto rozdělená činila 154,5 milionu korun, z toho 116,2 mil. Kč šlo na granty. Od roku 2000 začalo město uzavírat čtyřleté grantové smlouvy na podporu profesionálního umění (Divadlo Bez zábradlí, Divadlo v Celetné, Divadlo Fidlovačka, Pražská komorní filharmonie, některé hudební kluby a produkční centra i některá divadla, která vznikla dřívější…

Číst dál

Letošní povodně opět oživily vzpomínky na rok 2002

Úvodem bych rád předeslal, že ačkoliv o povodních, (včetně té z roku 2002) proběhlo do dnešní doby v televizích, i jiných médiích, mnoho debat, v nichž skoro téměř v každé padlo moje jméno – nikdo mě nikdy k takové debatě nepřizval. Nemá nikdo odvahu se mnou na toto téma diskutovat? Asi ne. Naopak zákeřně jsou opakovány mé výroky vytržené z kontextu a bohužel často i z času. Tak tedy, zastavme se u času. Charakteristikou povodně v Praze 2002 bylo to, že se vše vyvíjelo velmi rychle. Celé drama proběhlo ve 2 dnech. V pondělí jsem v 9 hod. přišel, jako…

Číst dál

Cvičili jsme naostro

Nechtěl jsem jako „povodňový primátor“, jak mne nazývají někteří novináři i pražští občané, komentovat červencové protipovodňové cvičení. I když mne pálilo na jazyku, že jsme v roce 2002 chránili město bez přípravy, naostro, a s výsledky srovnatelnými. Zábrany byly postaveny včas (bylo jich, pravda, mnohem méně než dnes, ale zase jsme museli kotvit cizí plavidla na Vltavě, jejichž majitelé neuposlechli výzev magistrátu), včas jsme vyklidili ohrožené oblasti od parkujících aut (z Prahy neuplavalo jediné vozidlo), policie řídila bezchybně dopravu, přesuny protipovodňového materiálu i evakuaci několika desítek tisíc obyvatel (povodeň si v Praze nevyžádala žádnou přímou oběť). Dnes je Praha jinde,…

Číst dál