Vždy jsem obdivoval úpornou snahu některých lidí dokazovat svoji údajnou intelektuální převahu, ber, kde ber. Nemohu se ubránit pocitu, že pan Nekolný se při svém zápalu nechal poněkud unést, a jak už se v takových duševních rozpoloženích stává, trochu se při počítání „sekl“. I to bych mu odpustil, kdyby na této chybě nepostavil argumentačně celý článek.
Nemíním polemizovat o pojmu unikátní, ani o způsobilosti pana Nekolného se vyjadřovat k divadelní oblasti. Jestli ale něco opravdu umím dobře, pak to jsou počty. Jsem totiž vystudovaný matematik.
Takže si dovolím, pane Nekolný, uvést vaše iluzorní čísla na pravou míru.
Vaše argumentace vychází z toho, že Praha vynakládá v divadelní oblasti na jednoho obyvatele 15 eur, což prý není v Evropě nic mimořádného. V chvatu jste pravděpodobně vycházel z čísel týkajících se pouze těch pražských divadel, která jsou příspěvkovými organizacemi města. Ale město pochopitelně v rámci grantů a spolupořadatelství finančně podporuje také většinu pražské divadelní scény. A to dokonce v mírném nárůstu. Jen v letošním roce se jedná o nárůst oproti roku předchozímu o 329 226 000 Kč.
Takže místo vámi uváděných 15 eur se jedná o 26 eur a to je bezkonkurenčně nad evropským průměrem. Není to málo.
Anebo, jak pro koho a jak se to komu hodí.