Němec: Proč nějaký návrh na plastiku nepředložíte vy?
Knížák: My tam nechceme cpát něco sami. Pokud nás město vyzve, udělá výběrové řízení, tak se zapojíme. Nedáváme alternativy v tom smyslu, že bychom řekli: Vyhoďte toto a vsuňte tam to naše.
Němec: Hodil jste mi rukavici. Byl jsem členem výběrové komise na pomník obětem komunismu a váš projekt jsem tam neviděl.
Knížák: Já jsem se také nezúčastnil. Proč bych se tam měl zúčasťnovat já?
Němec: To bych přirovnal k protestu, že jsem například nevyhrál ve sportce, a přitom nevsadil.
Knížák: Byl jsem také v jedné komisi, a to na pomník bratří Čapků. Nejdříve její členové chtěli procpat Zoubkovu sochu, jež se k tématu vůbec nevztahovala. Pak nevybrala nic, protože neměla zájem. A nakonec se i bez ní vybrala nekvalitní socha.
Němec: Celý protest považuji za happening. A nebo také za dobrou akci, jak se zviditelnit i jinak než uměleckým dílem.
Knížák: To není fér, co říkáte. Uvedu jiný příklad. Na sochy paní Chromy nebylo žádné výběrové řízení. Ona je věnovala městu a vy jste je instalovali. Čili tam žádná výzva nebyla.
Němec: Pokud jde o pomník obětem komunismu, tak mi přijde originální. Co se týče sochařky Anny Chromy, tak já nejsem Petronius ani Knížák, abych mohl říkat, že ta je lepší než ta druhá. Co můžete udělat lepšího než otevřenou soutěž?
Knížák: Vždyť vy to neděláte. Vy složíte komisi tak, aby prošlo to, o co je zájem.
Němec: To není pravda.
Knížák: To je ten nejhorší příklad. Postavily se špatné sochy na špatná místa bez účasti kulturní a umělecké veřejnosti.
Němec: Není to pravda. V komisi jsou převážně umělci.
Knížák: To není pravda. Teď vyhrál krásný návrh na Palachovo náměstí a už se zpochybňuje, přestože je profesionální a jasně vyhrál první cenu. Už se hledá něco jiného.
Mladá fronta DNES – http://www.idnes.cz/