Ta trocha poezie…

Znovu se v Praze objevily básně. Tentokrát ne v metru, ani ne anonymně, ale na plakátovacích plochách a od vynikajících současných básníků, díla budou podepsána. Podepsáni jsou také organizátoři akce, která nese název Čas pro báseň. Jsou jimi město Vídeň, společnost Europlakát a město Praha.

Ve Vídni se básně místo reklam začaly objevovat v roce 1983 a Vídeňané jimi byli zaskočeni i nadšeni zároveň. Od té doby rok co rok, vždy v létě, vídeňský Pen-Club vybírá z tvorby současných rakouských básníků několik děl, kterými svlažuje rozpálené městské ulice a náměstí.

Letos poprvé se Vídeň rozhodla vynést svůj nápad do několika dalších hlavních měst. Kromě Prahy a Vídně se účastní slovinská Lublaň, maďarská Budapešť, chorvatský Záhřeb a slovenská Bratislava. Z každého města byl vybrán jeden básník, jejich básně jsou přeloženy do jazyka té země, v níž jsou plakátovány. „Básně přicházejí k lidem a působí jako signály, které neznají hranice,“ uvádí Vídeň jako motto letošní středoevropské poetické invaze.

Čas pro báseň byl vymezen od 22. července do 4. srpna. Prahu zastupuje lyrik a esejista Zdeněk Rotrekl. Jsem rád, že volba padla právě na něj. Jeho básně jsou mnohotvaré, jako tohle město, surrealistické i poetické, jako lidé v něm. Autor ve své poezii odkrývá nejen vlastní vidění světa, názor na život a pohled do nitra své křesťanské víry, ale i vlastní drsné zkušenosti člověka pronásledovaného nejprve nacisty, po válce komunisty a po roce 1968 zase komunisty.

Těším se, až jeho básně, které jsem prvně čítal v samizdatových a exilových tiscích, budu si moci číst na ulicích a nárožích. Hodí se do takového, pro poezii neobvyklého prostředí. Bude to symbolické, bude to jako další z jeho básní.