Zvýšení daně z přidané hodnoty na stravovací a hotelové služby je nedobrá věc. Nemělo se to stát. Národní hospodářství to sice nepoloží a turistický průmysl také přežije, ale obojí se nachází v situaci, kdy je zapotřebí hledat pro ně pomoc, a ne jim házet klacky pod nohy.
Zdálo se, že po prvních diskusích na konci ledna o zvýšení DPH to tak chápe i ministr financí Bohuslav Sobotka, když řekl, že má nové analýzy a že se bude s Evropskou unií dál jednat o výjimce pro restaurační a hotelové služby, aby mohly zůstat ve snížené sazbě.
Ještě minulý týden, když se právě takovou výjimku podařilo dojednat Francii, český premiér potvrdil, že se bude v jednání pokračovat. Teď ale ministr Sobotka hodil ručník do ringu a možnost udělení výjimky „zamázl“ sám dřív, než Brusel. Poslanci zároveň odhlasovali zařazení restauračních služeb do základní sazby DPH od 1. května, hotely se tam přesunou k 1. lednu příštího roku.
Mnohé restaurace, zvláště ty luxusnější a se zahraniční klientelou, zhrošení podnikatelských podmínek nějak přečkají. Většinu restaurací ale zvýšení daní zasáhne citelně, některé tragicky. Ty provozy, které fungují pro lidi a v místech, kde sakra záleží na tom, zda guláš stojí 49 nebo 51 korun, se dostanou opravdu do problémů. Elasticita poptávky ve veřejném stravování se podle expertů pohybuje až kolem 8 procent, což znamená, že zvýšení cen způsobí osmiprocentní pokles poptávky. Deprese spotřebitelů z vyšších cen potrvá zhruba tři roky. A to se týká i nemála zahraničních návštěvníků, kteří na globalizovaný luxus nemají, nebo se mu vyhýbají, ale stále patří mezi vítané turisty v České republice.
Za tři roky už ale může být mnoho věcí jinak. V cestovním ruchu panuje mimořádně silná konkurence a každé město, každý stát doslova špendlíčkem hrabou po konkurenčních výhodách. Praha se stala v posledních letech jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v Evropě, mimo jiné (a v případě určitých společenských vrstev hlavně) kvůli lacinému a kvalitnímu pohostinství. Restaurační služby jsou atraktivní pro zahraniční turisty i v mnoha jiných krásných městech Čech, Moravy a Slezska. To může skončit nejen v důsledku vyšších cen, ale také v důsledku úspor, jimiž hostinští budou proti DPH bojovat. Propustí část personálu, zhorší se služby. Budovy a jejich zařízení začnou chátrat. Ještě než definitivně skončí, stane se z restaurace či hotýlku pajzl.
Maďarsko a Polsko si výjimky vyjednaly a na restaurační služby mohou uplatňovat snížené sazby DPH do konce roku 2007. O výjimce pro ČR jednalo Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu s ministry české vlády. Podporu mělo v rezoluci Evropského parlamentu a ve zprávě Evropské komise, které možnost ponechání stravovacích služeb v nižší sazbě nechávaly otevřenu. Zůstala nevyužita.
Maďaři mají DPH pětiprocentní, ale výjimka od EU stanoví, že snížená sazba nesmí být pod 12 procent (běžnou sazbu mají 25 procent). I tam se tedy bude v restauracích zdražovat. Maďarsko to ví už přes rok, Mezinárodní účetní a poradenská firma KPMG zatím vypočítala, že při zvýšení daně na 12 procent (o 7 proc. bodů), bude v roce 2010 zaměstnáno v odvětví cestovního ruchu o zhruba 10 % lidí méně, než kdyby daň zůstala na 5 procentech. Stát sice na DPH z turistiky vybere více než dvojnásobnou částku, ale jeho celkový fiskální příjem bude o 4 procenta slabší. Kdyby se DPH zvýšila na 15 procent (o 10 proc. bodů), zaměstnanost v odvětví klesne o 13 procent a celkový fiskální příjem bude o 5 procent nižší.
Můžeme si z toho odvodit představu, jak se možná začnou věci vyvíjet u nás, když DPH stoupne o 14 procentních bodů. Střední a malé provozy se pohybují se na hranici svých finančních možností. Investice do nového „předpisového“ zařízení pořizovaly nezřídka na úvěr. Když jim klesnou tržby třeba jen o pět procent, jsou z nich rázem insolventní dlužníci. Žádný věřitel jim tři roky nepočká.
Podle odborných odhadů se v ohrožení ocitne možná pětina všech restaurací. V oboru veřejného stravování je u nás zaměstnáno přibližně 120 tisíc lidí a řekněme, že také desetina z tohoto počtu přijde o práci. V této zemi, kde vláda přiznává miliardy korun investičních pobídek na tvorbu nových pracovních míst, je 12 tisíc velké číslo. A pro státní rozpočet velké výdaje na podpory.
Ministr financí si možná letos přijde na dodatečné tři miliardy korun do státního rozpočtu, ale zda na tom opravdu vydělá a na jak dlouho, toť otázka.