Igor Němec se narodil 6. dubna 1959 jako první z pěti dětí manželů Igora a Václavy Němcových. Rodinné zázemí jej silně ovlivňovalo. Jeho dědeček Matěj Němec byl legionářem, v Rusku prožil celou první světovou válku a domů, do Kosovy Hory u Sedlčan, se vrátil v roce 1920. V nově vzniklé československé armádě dosáhl hodnosti brigádního generála. Záhy po okupaci Československa německými vojsky byl odvlečen do koncentračních táborů Dachau a Buchenwald, kde se dožil osvobození tábora americkou armádou. Zůstal v Kosově Hoře, kde měl dům se sadem. Dům sice musel později z existenčních důvodů prodat, protože mu komunistický stát nedal skoro žádný důchod, ale v sadu má rozvětvená rodina Němcova dodnes chatu, kde se schází.
Otec Igor Němec starší se narodil v roce 1924 v Kroměříži a jako sotva dvacetiletý vstoupil za druhé světové války do odbojové organizace Zpravodajská brigáda Obrany národa. V roce 1945 se zúčastnil Pražského povstání. Byl doktorem filosofie, po válce se ale stal nepohodlným tehdejšímu komunistickému režimu, od kterého se dočkal řady ústrků a šikany. Přesto v Kosově Hoře dokončil své životní dílo Staročeský slovník, který vyšel tiskem poprvé v roce 1968. Navzdory tomu, že by v roce 1980 z ideových důvodů vyřazen z kategorie vědeckých pracovníků, v 80. letech publikuje nebo redakčně vede řadu dalších vědeckých publikací a v práci pokračuje i v letech devadesátých. Posbíral a upravil také zápisky svého otce generála Němce do knihy Návraty ke svobodě.
Igor Němec mladší vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor numerická matematika, a získal titul RNDr. Jako specialista na přibližné numerické metody působil do roku 1987 jako matematik-analytik na Fakultě všeobecného lékařství UK, katedře nukleární medicíny. Zde jako autor či vedoucí autorského týmu vydal tři vědecké publikace, na 11 dalších spolupracoval. „Původně jsem uvažoval o studiu architektury, pro matematiku jsem se rozhodl na poslední chvíli,“ říká I. Němec. „Mne fascinoval svět, který se dá nastudovat a zvládnout s tužkou a papírem.“ Mezi roky 1987 a 1990 pracoval ve společnosti Meta, která se zabývala výrobou softwaru. „Šálek kávy, pomerančová kůra a počítač na stole, to byl můj tehdejší svět,“ vzpomíná. „Pohyblivá pracovní doba a zajímavé úlohy – řešili jsme vždy nějaký problém, se kterým se na nás obracely nejrůznější podniky, když se dostaly do průšvihu.“
V Metě se setkal s lidmi, kteří ho vtáhli do úplně jiného světa, do světa politiky. Němec byl vedoucím pracovní skupiny, jejímiž členy byli mj. Alexandr Vondra, Ivan Havel či Martin Palouš. „Byla to doba nabitá událostmi a dynamikou,“ říká I. Němec. „To mě zlákalo k tomu, že jsem se stal politikem. Určitě v tom ale také hrála roli naše rodinná tradice, rod Němců nikdy nestál za větrem a osudy této země se ho nějak dotýkaly.“
Politice musel obětovat soukromí a velký kus času pro rodinu. Získal ale podle vlastních slov nejcennější zkušenost: jak funguje tento svět. „Funguje tak, jak jej pánbůh stvořil,“ konstatuje I. Němec. „Dostal jsem se k detailům toho fungování, pronikl jsem blíže, než většina ostatních.
Lidé si myslí, že třeba někdo má v této zemi velkou moc, ale nemusí to být docela pravda. Naopak jsou osoby, jejichž moc je opravdu značná, ale veřejnosti zůstávají skryti. A jako politik se vždy snažím, aby působení těchto sil bylo usměrňováno ve prospěch občanů této země.“
Igor Němec je ženatý, s manželkou Renatou mají čtyři děti: dvě dcery a dva syny. Jsou mu oporou a on doufá, že svým dětem je dobrým příkladem tak, jako otec a děda byli příkladem jemu. „Můj dědeček, který má v Kosově Hoře jako čestný občan pamětní desku, neměl ze své slávy nikdy nic,“ říká. „On i můj táta mne učili, že kvůli tomu, co děláme pro svou zemi a její svobodu, nemusíme na sebe ukazovat. Je to jen naše povinnost. Snažím se k tomu vést i své děti.“
Igor Němec se stále věnuje svým koníčkům, mezi kterými jsou na prvním místě šachy. Je členem šachového družstva Domu armády Praha a hraje českou šachovou extraligu. Zastává rovněž funkci prezidenta Šachového svazu ČR.