Němec a děd Vševěd

Ochrana osobních údajů by neměla opouštět zdravý rozum. Už Pavlík Morozov se blahé paměti zapojil do výchovy mládeže a tím, že udal svého dědečka kulaka, šel svým generačním druhům vstříc. Doba pokročila, není kulaků, není Morozovů udávajících dědečky, nicméně tvůrci politiky na mládež nezapomínají. Obrací se na ni Úřad pro ochranu osobních údajů, konkrétně jeho šéf Igor Němec. Vyhlásil soutěž pro mladé literáty, aby téma ochrany údajů ztvárnili. Jako příklad uvedl Červenou karkulku, která s osobními údaji o své babičce zacházela s trestuhodnou neopatrností. Ovšem ještě hůře si v tomto směru počínal děd Vševěd, který vyžvanil kdeco, nedbaje na člověčinou páchnoucího zvěda ukrytého pod postelí. Kdyby děd Vševěd podléhal Úřadu pro ochranu osobních údajů, měl by s Igorem Němcem pěknou polízanici. Záleželo by samozřejmě na tom, jak by bylo na děda Vševěda pohlíženo. Vzhledem k tomu, že přes den zářil na nebi, tak je spíše pravděpodobné, že to byla osoba veřejná, takže to, co vyvedl, by se dalo charakterizovat i jako hrubé zneužití pravomocí veřejného činitele: vždyť z titulu svého úřadu děd Vševěd nezbytně nahlíží lidem do soukromí, do oken i zahrádek, ba i dívkám do záňadří. Igor Němec by mu dal pokutu a později by ho nechal zavřít. A nastala by tma tmoucí, a tak dobrou noc, děti. Škoda, že je mi přes dvacet. Hned bych výstřižek poslal do soutěže.  

Ondřej Neff, Neviditelný pes - Neviditelný pes