Rozhovor pro INSIDE

Váš úřad je často vnímán jako žába na prameni, jako instituce, která brání pokroku… Jak to vnímáte? Samozřejmě, že mě to mrzí – jak osobně, tak kvůli kolegům, kteří jsou tady v mnoha případech prostě z přesvědčení, že chránit svobodu je správné… Jsme absolutně apolitický úřad, protože tady ani není možné hájit jakýkoli –ismus. Svoboda jde napříč politickým spektrem, napříč vším. Ale obávám se, že jsme k tomu, být vnímáni negativně, odsouzeni. Tím, že pošlapávání práv a svobod tady má dlouhou tradici, a také tím, že chránit soukromí je složitější, než tupě sypat osobní údaje do databází. A ještě něco…

Číst dál

Chvála bláznovství

Se zvláštním zájmem jsem si přečetl glosu Ondřeje Neffa (Němec a děd Vševěd), ve kterém vyzývá náš Úřad pro ochranu osobních údajů, a potažmo mne, k neopouštění zdravého rozumu. Nemíním polemizovat s tím, co je, a není zdravý rozum, ale i tak ho panu Neffovi v jeho osobité modifikaci nezávidím. Učinit z nevinného žertíku, kterým jsem si dovolil ilustrovat naší problematiku na pohádce o Karkulce (jednalo se přeci o děti) tak zlopověstnou, až osudovou záležitost, připomíná tak trochu atmosféru úvodní zápletky Kunderova Žertu. Úřad pro ochranu osobních údajů (jako všude jinde ve světě) chrání naše soukromí a vede často nerovný…

Číst dál

Pojď již, ty poslední, koho hrdě čekám…

Tímto veršem začíná poslední báseň Rainera Maria Rilkeho,velkého básníka, který jako československý občan ve švýcarském sanatoriu Valmont u Montreux umírá dne 29. 12. s končícím rokem 1926 na leukémii. Stalo se tak před osmdesáti lety a v jeho poslední básni se vyznává smrti v očekávání brzkého a bolestného konce. Konce, který ukončil nejen jeho fyzickou pouť, ale i dílo, které je považováno za myšlenkové východisko celé moderní literatury 20. století. Tento pražský rodák ( 4.prosince 1875 ) je jedním ze symbolů rozporů i vrcholů tehdejšího evropského myšlení i doby. Svými kontakty a vztahy je vázán nejen na tehdejší kulturní elitu,…

Číst dál

Je reálnost Matrixu reálná ?

„Monitorovaná společnost“ byl název mezinárodní konference v Londýně, které jsem se spolu s ostatními představiteli úřadů na ochranu osobních údajů a soukromí z celého světa zúčastnil. I naše media tuto událost zaregistrovala a referovala o ní zejména přepisem některých článků z britského tisku. V nich se výhradně jednalo o kritiku britské společnosti, vyplývající ze zprávy Richarda Thomase, šéfa nezávislé organizace podporující přístup veřejnosti k oficiálním informacím. V ní se konstatuje, že Velká Británie se postupně přeměnila na společnost Velkého bratra, v níž jsou miliony lidí sledovány takřka od kolébky až do hrobu. Podle této zprávy se čím dál tím více…

Číst dál